Jaspis
Jaspis je neprůhledná odrůda chalcedonu vyskytující se v několika barevných variantách (červená, zelená, žlutá, hnědá…). Hlavní složkou je oxid křemičitý s častými přimíšeninami opálu, zabarvení pak určují uzavřeniny chloritu, příměsi železa, manganu a jiných prvků. Již od starověku ceněný kámen. Kromě šperkařství má význam také v esoterice. Jaspis se tvoří v dutinách hornin různého druhu v důsledku ochlazování horkých roztoků, plynů a par unikajících z chladnoucího magmatu(vyplňuje dutiny čedičových a metaforových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Dále může vzniknout kontaktní metamorfózou hornin vhodného složení. Řekové, Římané i Egypťané si ho cenili jako drahokamu. Do jaspisu se vyřezávaly reliéfy a intaglie. Velká kolekce vyřezávaných jaspisů, převážně vytěžených na Uralu, se nalézá v petrohradské Ermitáži. Římský císař, král český a uherský Rudolf II. měl stůl vykládaný jaspisy mnoha barev. Tento stůl byl jedním ze sedmi divů renesance.