Měď

Měď (chemická značka Cu, latinsky Cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od starověku. Nejstarší doklady o tavení tohoto kovu v primitivních pecích, v nichž se topilo datlovými peckami nebo suchým trusem, pocházejí z 3. tisíciletí, a to ze severní Mezopotámie. V období Římské říše se měď těžila hlavně na Kypru, proto dostala název сyprium (kov Kypru), později se zkrátil na сuprum. Český název měď (a obdobně v ostatních slovanských jazycích) pochází se staroperštiny, která tento kov nazývala med. Území Persie (přibližně dnešní Írán, Afghánistán) patřilo k nejstarším nalezištím měděné rudy. Vyznačuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobře se mechanicky zpracovává a je odolná proti atmosférické korozi. Měď je v zemské kůře přítomna poměrně vzácně. Odhaduje se, že její obsah činí 55 – 70 ppm (mg/kg). V mořské vodě se její koncentrace pohybuje pouze na úrovni 0,003 miligramů v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmírupřipadá na jeden atom mědi přibližně 1 miliarda atomů vodíku. Ryzí měď se v přírodě nachází, ale vzácně ve větším množství a vyskytuje se tedy převážně ve sloučeninách. Elementární se ve větší míře vyskytuje u Hořejšího jezera v Severní Americe. Nejčastěji ji nacházíme ve formě sulfidů.