Obsidián

Obsidián je druh sopečného skla, horniny, která vzniká následkem magmatické činnosti, kdy dojde k rychlému kontaktu žhavé kyselé a viskózní lávy s chladným prostředím a následnému rychlému utuhnutí. Hornina je velmi bohatá na sloučeniny SiO2 a jedná se o přírodní formu skla.
Od paleolitu a neolitu se obsidián využíval na výrobu nástrojů, převážně škrabek, hrotů oštěpů nebo nožů. Nejstarší archeologický nález dokládající využívání obsidiánu spadá do Mezopotámie před přibližně 9000 lety. V Jižní Americe byl využíván indiánskými kmeny jako ochrana před zlými silami, zachovaly se opracované předměty vyrobené z obsidiánu. Jsou mu přisuzovány do dneška magické vlastnosti nebo léčebné účinky, ale jejich výskyt nebyl nikdy vědecky prokázán. S rozvojem zpracování kovů začal obsidián ztrácet na důležitosti a začal se využívat jako dekorační či okrasný kámen do šperků.